Autorská tvorba – literární díla, příležitostní tiskoviny, fotopřání

Něco málo o mně

Začala jsem psát už na gymnáziu. Měla jsem vždycky bujnou fantazii, zvláště v hodinách občanské výchovy. Utrpení z probíraných témat jsem si kompenzovala čáráním obrazců do sešitu a psaním fejetonů. Třídou kolovaly moje oběžníky s veršovanými vtípky o spolužácích a profesorech. Jeden se dostal do rukou pana třídního, který mne následně potrestal tím, že mě pověřil vedením kroniky, za což jsem mu dodnes vděčná.

Trochu jsem kreslila. Fantazie a tak. Fleky, kruhy, stromy, duhy. Táta nad tím kroutil hlavou tak dlouho, až mě zapsal do výtvarného oboru lidové školy umění, kde malíř – mistr Jan Jůzl povýšil moje neladné čmáranice a bezduché mazanice na ladné křivky. Byl to úžasný člověk. Absolvent Akademie výtvarného umění a žák Maxe Švabinského. Ovládal a vyučoval řadu grafických technik, zabýval se dřevoryty, akvarely a ilustracemi. Dívám se na čtyřicet let starou jizvu na ukazováčku od rydla na linoryt a vzpomínám na něj s úctou a pokorou. Na to, jak mi fačoval ránu a říkal mi nešiko.

Po gymnáziu jsem se odebrala na pedagogickou školu a poté započala moje kariéra učitelky v mateřské škole. Náměty básniček byly jasné. Zvířátka, miminka, hračky, dopravní značky... Psala jsem, když děti spaly. Jednou přišla inspektorka a povídá: „Odkud máte ty říkanky, co jste děti naučila?" Přiznala jsem, že jsem je napsala o poledním klidu a že mě trápí hlasivky a že mi některé děti lezou na nervy, ale že je jinak všechny miluju, ale že bych stejně chtěla dělat něco jiného. „Všechno sepište", povídá „a dejte to nějakému nakladatelství!" Sepsala jsem, odjela jsem na veletrh knih, rukopisy předala a za pár měsíců bylo jasné, že změna profese je u mě na spadnutí. Že chci podnikat a psát a svobodně dýchat a svobodně se rozhodovat a brát život s humorem a nadhledem. Že nechci mít přesný plán na každou minutu svého bytí.

V roce 1995 jsem ze školství odešla a založila jsem rodinnou živnost „nakladatelství, vydavatelství a polygrafické služby."

Přestala jsem psát a veškerý svůj volný čas jsem s láskou věnovala rodině a živnosti. Mám dvě dcery a dva vnoučky. Nedávno jsem se k psaní vrátila, oprašuji rukopisy a těším se na spolupráci s některým z českých nakladatelství.

Jarmila Langerová, 1. 1. 2022

Bibliografie a ostatní

Lesní městečko © Jarmila Langerová (JL), 1995	Hádanky – Kdo je to? © JL, Blug, 1995	Jsem malý zlobílek... © JL, Blug, 1995
Smějeme se se zvířátky © JL, Blug, 1995	Říkají mi miminko © JL, Fragment, 1996, 1999	Památníček – Narodil se človíček © JL, Fragment, 1999–2019
Obrázky z cirkusu Kalendář © JL, Studio Press, 2003	Veverka učí své přátele... Logopedický kalendář, © JL, Studio Press, 2004	Památníček – Narodil se človíček © JL, Albatros, a.s., 2021 (skladem)
Pamětní list (skladem) Verše © Jarmila Langerová